Historie a současnost školy

Historie budovy

O stavbě budovy pro potřeby původně okresního hejtmanství v Třeboni se uvažovalo již v roce 1907. Jak vyplývá z korespondence okresního hejtmanství, uložené mezi presidiálními spisy (fond: Okresní úřad Třeboň 1850 - L945, karton č. 26), stávající prostory pro úřadování již nevyhovovaly. Hejtmanství si pronajímalo místnosti v budově občanské záložny, která sídlila v budově dnešního městského úřadu. Přípravy na novostavbu trvaly až do první světové války.

V roce 1908 bylo vybráno jako nejvhodnější místo pro stavbu v místě rybníka Benýtek, tedy tam, co stojí budova dnes. Rozhodující bylo,že pozemek patřil knížeti Schwarzenbergovi, od něhož ho bylo nejsnadnější vykoupit. Zrušením rybníka Benýtek se zároveň odstranil nepříjemný zápach z bahna, což mělo význam i pro urbanistické řešení celého prostoru. V úvahu připadala ještě dvě místa. Obecní dům " U Petrů" ve Školní ulici (dnes Husova) a zahrada pana Břečky vedle pošty za Jindřichohradeckou branou vlevo.

Návrh s požadavky na rozvržení místností a kanceláří, včetně požadavku na balkon v průčelí budovy, je z roku 1909. Zahájení stavby se protahovalo, až záměr přerušila první světová válka. Z další korespondence (fond: Okresní úřad Třeboň, karton č. 321) vyplývá, že v dubnu 1920 proběhlo jednání o vykoupení pozemku. V srpnu 1922 bylo vyhlášeno veřejné nabídkové řízení s podmínkou, že novostavba musí být ještě do konce roku zakryta a nejpozději do jednoho a půl roku dokončena.

Povolení ke stavbě bylo vydáno 6. září 1922. Stavba byla kolaudována 19.října 1925.
kresní úřad za svou existenci několikrát změnil svůj název. V létech 1850 - 1918 okresní hejtmanství, 1918 - 1927 okresní správa politická, 1927 - 1945 okresní úřad, 1945 - 1960 okresní národní výbor. Působnost úřadu se téměř neměnila, různé bylo jeho územní členění.

Od 1. září 1960 slouží budova jako škola.

Základní školství v Třeboni

U silnice na České Budějovice v blízkosti Budějovické brány byla v letech 1895 - 1898 vystavěna nová školní budova, určená pro obecnou školu chlapeckou, neboť prostory v Hradecké bráně, které sloužily ke vzdělávání, již nevyhovovaly. Dívky v té době navštěvovaly školu soukromou nebo klášterní. V roce 1927 byla dívčí škola sloučena se školou obecnou. Od roku 1949 se zde učili žáci od první do páté třídy v takzvané Národní škole. Když v roce 1953 byla změněna školní docházka na osmiletou, navštěvovaly školu děti od 6 do 14 let.

Další školou, která v Třeboni zajišťovala vzdělání, bylo gymnázium, založené již v roce 1868. V letech 1905 - 1906 získalo i gymnázium novou budovu, vystavěnou na západní straně Komenského sadů.
ěsto se postupně rozrůstalo, zvyšoval se počet obyvatel, přibývalo dětí. Školství procházelo četnými reformami. Škola obecná a měšťanská byla nahrazena základní školou osmiletou, později devítiletou. Také gymnázium zaznamenalo změny. Vznikla jedenáctiletá a dvanáctiletá střední škola, pak střední všeobecně vzdělávací škola, později opět gymnázium.

V důsledku všech změn se třeboňské školství již v padesátých letech potýkalo s problémem, kam umístit narůstající počet tříd. Některé třídy základní devítileté školy a školní družina byly přestěhovány do zámku. Šlo o řešení dočasné, neboť v nevyhovujících prostorách zámeckých budov nebylo možné vyučovat trvale.

Dvojka" neboli "Okres"

V roce 1960, v souvislosti s územněsprávní reformou, byl v Třeboni zrušen okres. Tím se uvolnila administrativní budova okresního národního výboru. Přidělením budovy pro školství se měl vyřešit problém nedostatku volných tříd. Vyvstal však jiný problém - přeměnit administrativní budovu na školu. Projekt urychleně zpracoval ředitel stavebního podniku Augustin Kotil. Adaptační práce byly zahájeny 4. 7. 1960. Při úpravách pomáhali učitelé i rodiče. Přes prázdniny se podařilo školu zrekonstruovat.

Bylo rozhodnuto rozdělit stávající základní devítiletou školu na dvě samostatné školy. 1. ZDŠ zůstala v původní budově v Sokolské ulici, 2. ZDŠ byla umístěna v nově upravené budově v Gottwaldově ulici (dnes ulice Na Sadech).

Před zahájením nového školního došlo k rozdělení tříd, učitelského sboru a přestěhování části inventáře do nové školy. V budově bylo umístěno 11 tříd ZDŠ, 2 třídy samostatné zvláštní školy, 2 třídy hudební školy, 2 oddělení školní družiny a ještě 3 třídy dvanáctileté střední školy. Převážná část suterénu byla obsazena okresním archivem. Archivní materiály se postupně odvážely a po roce 1961 získala škola osm suterénních místností. Na dvoře stojící garáže nadále využívaly neškolské organizace. Pokračovalo se také ve vnitřních úpravách. Budovaly se školní dílny, odborné učebny a zajišťovalo se materiální vybavení. Škole chyběla tělocvična.

Počet tříd základní školy rostl, zvyšoval se i počet žáků a tříd zvláštní školy. Situaci ještě zkomplikovalo rozhodnutí o vytvoření samostatného gymnázia, spojeného do té doby se 3. ZDŠ. V roce 1986 došlo k jejich rozdělení a 3. ZDŠ byla sloučena se 2. ZDŠ. Osm tříd prvního stupně však muselo dočasně zůstat v budově gymnázia, protože pro ně nebylo nikde místo. Ředitelství gymnázia požadovalo uvolnění prostorů. Po dlouhých jednáních bylo nakonec rozhodnuto přistavět k budově 2. ZDŠ nový pavilon s učebnami pro první stupeň. Současně s přístavbou probíhaly také stavební práce ve staré budově. Prováděla se výměna oken a rekonstrukce osvětlení.

V září 1991 zahájilo 285 žáků prvního stupně školní rok slavnostně v novém třináctitřídním pavilonu. Tím byla vyřešena neutěšená situace základního školství ve městě. Vyřešila se také situace pro gymnázium, kterému se tím uvolnily prostory pro další třídy. V roce 1996 byla dokončena výstavba nové budovy pro zvláštní školu a ta 18. 10. 1996 definitivně opustila budovu v ulici Na Sadech. Od té doby slouží původní budova i přístavba pouze pro účely Základní školy Třeboň, Na Sadech 375.

Prvním ředitelem školy se stal Jaroslav Vinduška a po něm Vojtěch Veselý. Od roku 1988 řídila školu Jaroslava Polenová, jíž vystřídala v únoru 1992 Jana Grammetbauerová. Od září 1992 do července 2012 stál v čele školy   Bc. Mgr. Jiří Pletka. Od srpna 2012 se ředitelkou školy stala Bc. Mgr. Jana Polčáková.

Škola se rozvíjí především díky odborným učebnám, moderním zaváděním digitálních technologií, společným školením učitelů, které je zaměřeno na umělou inteligenci, badatelské kluby, péči o žáky s vývojovými problémy.

Snažíme se vytvářet klidné pracovní prostředí pro naše žáky i pro pedagogické pracovníky.