Družební návštěva

Družební návštěva v partnerské škole v Litvě – Uteně

Ve dne 13. 5. 2014 – 16. 5. 2014 jsme měli možnost navštívit naši družební školu v litevské Uteně.

Přípravy na tuto návštěvu probíhaly již od února. Naše delegace měla celkem pět učitelů. Družba mezi našimi školami probíhá již 20 let. Žáci naší školy, školní parlament, poslal dětem z Uteny pozdravy všech našich žáků formou velkého podpisového plakátu a zároveň byly přibaleny i balíčky českých bonbonů. My, učitelé, jsme dárky předali dětem utenské školy.

Já sama jsme měla možnost navštívit Litvu – Utenu již několikrát. Po každé návštěvě se nestačím divit, jak rychle jde celá země dopředu. Vybavení naší družební školy je srovnatelné, v některých případech i vyšší, s vybavením naší školy. I oni mají problémy s nedostatkem žáků, s tím, že si žáci – studenti těžko mohou najít práci, aby uplatnili své vědomosti a nabyli nových zkušeností. Mladí lidé odcházejí pracovat do ciziny. To je trápí, ale chápou, že je třeba hledat práci. Proto se snaží vymýšlet pro mladé nové zajímavé aktivity.

První den jsme byli ve škole, seznámili jsme se se všemi novotami. Zaujala mě především jejich propracovaná inkluzivní činnost, individuální péče o žáka. Navštívili jsme okresní úřad, odbor školství a vzdělávání. Zde nám byly vylíčeny některé problémy, které trápí utenský kraj. Poté jsme navštívili další vzdělávací instituci – vzdělávání pro učitele, gymnázium, které se připravovalo na den otevřených dveří. Viděli a pošli jsme nové informační centrum, knihovnu, krásné regionální muzeum. Za našeho pobytu jsme se dostali i do vesnických škol – malotřídek.  Velmi zajímavé, poučné. Ve třídách byly počítače, interaktivní tabule, audiovizuální technika. Děti se učí z cizích jazyků především anglický jazyk a ruský jazyk.

Měli jsme možnost navštívit některé historické památky, kostely jak křesťanské, tak pravoslavné.

Každé setkání bylo zajímavé a poučné. Měli jsme čas i na přátelská setkání. Družba našich škol trvá již 20 let, známe se 20 let. Vzpomínalo se na společné zážitky, ale i na osobní věci, které ovlivnily život. Někteří se nemohli vzájemně poznat, jiní se zapojili okamžitě. Je si o čem vyprávět, máme některé společné problémy, je se od koho učit.

Krásné chvíle skončily a v nás zůstala vzpomínka na upřímné a srdečné lidi, kteří se s námi chtějí podělit o to dobré a zároveň společně hledat další možnosti další spolupráce. Tyto možnosti zde jsou a společně se pokusíme je využít hlavně v projektech pro školu, pro vzájemné poznání života našich zemí.

                                                          Zapsala: Jana Polčáková, ředitelka školy